Dva měsíce

09. 04. 2008 | † 26. 07. 2009 | kód autora: HtK

Posledních deset minut do zazvonění budíku, oznamujícího mi, že začal další školní den plný stresu, povinností, práce, učení a nudy. Jak osamoceně se cítím každé ráno, když vkročím do třídy, většina mě ani nezaregistruje, někteří se na mě podívají znechuceně, jako bych byla jen odpad společnosti. Za celý den sluchátka z uší sundám jen o půl dvanácté, kdy si jdu ven tajně zakouřit a prohodit pár slov se spolukuřáky. Ale vždycky to tak nebylo. Já byla oblíbená. Bavič třídy. A najednou jsem se ocitla na druhé straně žebříčku popularity. Nepopírám, že na tom nemám podíl. Ale kdybych to věděla předem, možná by bylo všechno jinak. Ale naučila jsem se ničeho nelitovat a brát to tak, jak to je. A říkat si, že bude líp. Ještě dva měsíce se budu muset koukat na ty otrávené obličeje slečinek bárbínek a jiných exotů ve třídě a pak? Zbudou jenom postupně šednoucí školní fotky. Tolik usměvavých obličejů, jejichž jména budu postupem času zapomínat. A nakonec na ně budu vzpomínat se slzou v oku. Vsadíte se?


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.